Regulovaná část tvoří zhruba pětinu ceny a zahrnuje poplatek operátorovi trhu (OTE) a poplatek distributorovi, kde je zohledněno skladování plynu, jeho přeprava k odběrnému místu nebo rezervovaná kapacita. A patří sem i DPH. Regulovanou složku ceny stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ), upravují ji příslušné zákony, a proto je její výše u všech dodavatelů stejná.
Jinak je to s neregulovanou částí ceny, jejíž součástí je vlastní platba za spotřebovaný objem plynu a stálé měsíční poplatky za služby dodavatele. Zde mají hlavní slovo dodavatelé a zohledňují nejen cenu plynu na burze, ale i vlastní marži, takže jejich cenové nabídky se mohou značně lišit.
Převod m3 na kWh
Plynoměry udávají naměřenou spotřebu v m3, v cenících dodavatelů i ve vyúčtování pro spotřebitele je ale uváděna cena za kWh. Jedná se o takové množství plynu, při jehož spálení se uvolní 1 kWh tepelné energie. Naměřený objem lze na kWh přepočítat vynásobením orientačním koeficientem, kdy 1 m3 odpovídá 10,55 kWh. Na faktuře najdeme jak údaj o spotřebě v m3, tak i přesný koeficient přepočtu na kWh, který závisí na kvalitě dodaného plynu, od orientačního se nicméně příliš neliší.
Pozor na nápadně nízké ceny
Cena plynu bývá stabilnější, než je tomu u elektřiny. V průměru činí přibližně 1,60 Kč za kWh, drobné výkyvy odrážejí především sezónnost poptávky, která souvisí s větší zimní spotřebou plynu z důvodu vytápění.
V případě, že se rozhodnete změnit dodavatele plynu, neměla by být nejnižší cena za kWh jediným kritériem. Důležité je i ptát se, co za své peníze získáte, a vzít v úvahu také podmínky smlouvy nebo kvalitu poskytovaných služeb a zákaznického servisu.
